Rok od loňského Post finance sprintu uběhl jako nic a český tým samozřejmě nechyběl i na tom letošním. Hodně se událo v mezičase. Nepříjemné ale i nějaké pozitivní situace/výsledky, ale při pohledu do tréninkového deníku hlavně málo kilometrů a absence systému v posledních cyklech. Sezona byla dlouhá a měla několik vrcholů a na tento poslední už jsem hledal motivaci jen těžko. Nechat vše osudu a mít závody na háku a běhat si pro radost? To jsem chtěl zkusit, ale tak jednoduše to samozřejmě nešlo. Holt bez pořádné přípravy nelze běhat světové výsledky, takže se moje výsledky zařadily do šedého průměru ve všech disciplínách.
[mapa mixových štafet] [výsledky]
Dlouho se mi nestalo abych se takto hezky nachytal. Z části chyba čtení – myslel jsem, že to půjde proběhnout a z části jsem jen běžel za finem. Tragický výkon, naštěstí to byla jen neoficiální rozcvička před opravdovými závody.
[mapa middle] [mezičasy]
Nechal jsem v lese opravdu všechno, žádnou navigační chybu jsem neudělal, pár menších zaváhání by se našlo. Některé postupy jsem šel zbytečně na jistotu, ale v současné formě to byla jediná možnost jak neudělat chybu. Přesto jsem dostal nakládačku od závodníků, od kterých bych to nečekal. Zarostlý middle mi absolutně vyprázdnil zásobu síly ve stehnech a bylo jasné, že sprint další den bude utrpení.
[mapa sprint] [mezičasy]
Loni jsem si stěžoval na nedostatečnou přípravu v terénu, letos jsem ji nechtěl podcenit, ale po middlu jsem byl dost nalomený, že se do města ani podívat nepůjdu, nakonec jsem si některá místa prošel, ale pořád vím, že to bylo málo. Pokud u této srandy vydržím ještě rok, tak určitě věnuji procházení terénu mnohem víc času. Na rozdíl od middlu jsem mapově nešel dobře, spíš špatně, chyběla plynulost a když jsem se konečně rozběhl – cca kolem 11. kontroly, tak mi došly síly. Tahal jsem nohy jak pytle s cementem a dokončil jsem naprosto vyčerpaný.
Ideální konec sezony. Najít novou motivaci by však nemusel být problém. Další štace je Falun a příprava na novou sezonu ve Švédsku a snad i konečně pořádně podle představ a naběhám víc než standardních 2500km.
Když člověk upadá do průměru je potřeba něco změnit, aby mohl i dál těžit z toho, co dělá navíc. Právě to něco málo dokáže udělat z obyčejných smrtelníků mistry, ale když se to okouká a ztratí na lesku, je nutné vymyslet něco lepšího/jiného. Nová sezona bude i novou érou v oblasti tréninku a vlastně i v životě – největší výzvou bude asi přežít. Do roka a do dne tu snad přibude o něco pozitivnější analýza finále světového poháru.