Strava je důležitá, jak pro výkon, tak pro evidenci, sdílení tréninkových radostí a hlavně srovnávání na segmentech! Kdo tam ještě není, tak šup!
Než se dostanu k jídlu, rád bych nabídl šumperským běžcům 2 kvalitní segmenty, rozuměj tréninkové okruhy, v doběhové vzdálenosti od Šumperka. První má za sebou sedmiletou historii. V mých začátcích v RD mi Kauč naplánoval okruh o délce 2km a převýšením 135m (podle OB mapy). Tehdy se psal rok 2009 a absolvoval jsem tento trénink 2x, od té doby ležel u ledu až na něj zase přišla minulý týden řada a předem stanovená hypotéza byla potvrzena – “7 let tréninku vede ke zlepšení výkonnosti”. Obkroužil jsem ho tehdy i teď na 3x a v součtu za všechny okruhy jsem se zrychlil o 4:51. Druhé kolečko je velmi podobné, ale poloviční (zase měřeno na OB mapě), testovací kilák. O něm nic moc psát nemůžu, snad jen že je to náročná kombinace výběhu, seběhu a rovinky. Šel jsem ho rychle jen při jednom tréninku, podle toho vypadá i CR na strava.com (reálný nejlepší čas je 3:32, tehdy jsem stravu ještě neznal..), každopádně budu rád, když se na mých okruzích kdokoliv ukáže, ať už bude jeho čas jakýkoliv.
Hned zkraje bych rád uvedl, že neholduji žádné formě diety, nebo stylu stravování. Prakticky jím všechno a když si tělo řekne, tak i v neomezeném množství. Jedna z mála věcí, které řeším je kvalita jídla, čím vyšší tím lepší a pak také, aby bylo dostatečným zdrojem energie pro trénink a regeneraci. Kvalitou jídla myslím hlavně používání základních surovin a vyhýbat se polotovarům. Možná, že je etické být vegetariánem, nebo rovnou RAW veganem, možná je taky správné stravovat se podle Atkinsonovy diety, nebo rovnou jíst jako pračlověk – paleodieta a nebo za všechno zlo světa může lepek. Ve výsledku jsou pro mě ale všechny tyto směry velmi nepraktické, ať už je jejich filozofické pozadí jakkoliv promyšlené! Můžete se celou zimní přípravu stravovat jak zdravě chcete, ale až přijedete na závody někam, kde budete mít jen malý prostor na to, abyste si sami vařili ozkoušené recepty, celý váš systém se rozpadne a najednou budete muset fungovat na smažák s hranolkama, protože nic jiného vám nenaservírují. Nejsme takoví profíci a boháči abychom si všude mohli vozit kuchaře a vybírat si ubytování podle kuchyně. Moje doporučení je tedy být gastrouniverzálem!
Při loňském pobytu ve Švédsku jsem zjistil, že mi chybí české pečivo, zvlášť obyčejný chleba, který se nedal nikde sehnat a když už jsem si něco koupil, stejně to byl rozmražený polotovar nebo nafouknutá hmota nijaké chuti (a nebo až záhadně výrazné*) a to, jak známo, nejsou kvalitní potraviny, takže bylo nasnadě si domácí chleba upéct. Samozřejmě můžete nasypat suroviny podle receptu do domácí pekárny a za 3h máte hotovo, ale takové pečení není vůbec zábava, takže jsem zvolil tradiční postup – recept na domácí chléb.
*mám pocit, že se do spousty jídel cpe čím dál víc koření a nakonec už vlastně ani necítíte jak doopravdy chutná jídlo, které jíte
Na závěr už snad jen zanotuji: “upeč třeba chleba, postav třeba zeď, ..”