Potřetí za sebou 5. místo v celkovém pořadí Světového poháru. Letos ale s pachutí pokaženého závěru celé série. Mohl jsem bojovat o 2. pozici, ale prochyboval jsem se pouze do top5. Trocha nadsázky na úvod není nikdy na škodu. Pravdou je, že letošní sezóna byla výsledkově velmi povedená a není třeba si z toho dělat srandu. Pravidelného čtenáře možná pobaví až tradiční zveřejnění součtů po ukončení tréninkového ročního cyklu.
Takže jaké to letos bylo? Níže několik highlightů:
- 5. místo SP celkově
- 7. místo MS klasická trať
- 1. místo závod SP – Knock-out sprint
- vítězný domácí tripple na individuálních MČR
- nový osobák na 1 míli – 4:07
- dokončení rekonstrukce bytu
- a v neposlední řadě 3 vítězství v etapách TrailTour
Slýchat poznámky o svém pokročilém věku je v reprezentaci můj denní chleba, ale pro svou vnitřní motivaci k překonávání výše uvedených bodů se musím cítit mlád. I přes dobrá umístění nemohu tvrdit, že moje výkony byly dokonalé (s výjimkou KO sprintu v SUI). Pořád je co zlepšovat a kam se posouvat a přesně to mám v příštích sezónách v plánu!
Roční součet: 404h / 3842km – je to o 22h méně než loni. Ovšem v počtu kilometrů jsem se posunul o 372 výš. Když vezmu v potaz, že jsem vlastně začal kvůli nemoci trénovat pořádně až od ledna, jsou to slušné součty. V porovnání se světovou elitou směšná čísla. V čem tedy spočívá má současná výkonnost? Hlavně v kontinuitě a vyhýbání se zraněním. Jeden moudrý muž řekl že: “dobrým orienťákem se stáváš po 10 letech poctivého tréninku.” Měl pravdu. Před 10 lety jsem se poprvé pořádně opřel do tréninku a i když to mělo spíš drtivý účinek na mé slabé tělo, vytrval jsem a dnes mohu šlapat na paty nejlepším orieťákům světa. Trpělivost, odhodlání a silná vůle jsou ingredience úspěchu, zároveň však i absolutní pochopení navigačních technik a poznání sebe sama je nutností.
Jaké jsou cíle na nadcházející rok? Ty už mi určil Miloš Nykodým ve Švýcarsku slovy: “příští rok bys měl ten KO sprint vyhrát kámo!” Zvedám hozenou rukavici a o něco takového se pokusím. Držte mi palce ať místo stagnace mohu za rok psát o progresi.
Vojto, v příštím roce, stejně jako v předcházejících letech, Ti budu fandit a držet palce.