Finále světového poháru zavítalo tentokrát do Švýcarského Badenu. Dostal jsem důvěru od kauče a taky poslední šanci spravit si reputaci na světové scéně. Po neúčasti na MS a propadáku na WG jsem chtěl podat výkony, které by stály aspoň za komentář na blogu. Na rozehřátí jsme si vyzkoušeli smíšené štafety. I přesto, že někteří nebrali závod vážně a jen si ho vyklusli, jsme netahali za nitky stupňů vítězů, ale spíše jsme marně stíhali ty nejlepší. Výsledné 6. místo ale není ani žádný propadák. Za rok na MS to bude chtít ale větší kvalitu abychom mohli promluvit do bojů o medaile. Teď už víme do čeho jdeme, takže se na to zvládneme připravit.
Sobotní middle nabízel rychlé pasáže klasickým švýcarským lehce zeleným a zarostlým lesem a taky docela technickou část v rozbitém svahu. Společným součinitelem pak měla být vysoká rychlost a bezchybné technické provedení. Začátek závodu jsem nezačal úplně čistě, ale pak se rozbíhám a na výměně mapy držím 6. pozici. Jediná velká chyba mě čeká na 12. kontrole, kde po probušení neuvěřitelně fekálního hustníku vylézám téměř u kontroly, ale myslím si, že jsem pod ní, takže vybíhám nahoru a zase zpátky a minuta je v trapu. Snažím se udržet nervy na uzdě a daří se mi to, zbytek tratě probíhám ve stejném tempu jako první polovinu závodu. Švýcarský blok bych tentokrát asi nerozbil, ale mohl jsem jim více šlapat na paty. Pro další zlepšení bude muset dosáhnout větší plynulosti při realizaci postupů – několik malých chyb jsem vytvořil při špatném náběhu na kontroly a taky to ještě bude chtít zrychlit aspoň o 1-2′ na takovém závodě. Potenciál tam určitě je, ke konci už jsem byl hodně tuhý a málo dynamický. Výsledné 8. místo je dobrá výchozí pozice, ale lehké osobní zklamání.
[mezičasy middle] [mapa s postupy]
Vrchol měl přijít v neděli na sprintu. Baden skýtal velmi pěkné prostředí pro finálový závod světového poháru. Jak tomu bývá zvykem, tak jsme si mohli závodní prostor předem projít a nastudovat si nepřehledná místa. U mě to mělo bohužel dvousečný efekt – u některých postupů jsem z toho výrazně těžil a u některých jsem zase podcenil čtení mapy a v domnění jasné volby jsem volil špatné postupy. Příště by to chtělo více využít možnosti nastudování závodního prostoru a věnovat se intezivněji předzávodní přípravě. Tento poznatek už mám z MS 2012, ale nebyl jsem ani tentokrát dostatečně důsledný v jeho využití. Na sprintu rozhodují detaily a je dobré jich co nejvíc znát, i když pak takový závod ztrácí svou krásu předzávodního neznáma. Na druhou stranu vytvořili švýcarští fanoušci kulisu opravdu významné akce a je radost takové závody běhat. Obhajoval jsem 6. místo z minulého roku a moje cíle byly samozřejmě ještě vyšší. Nezačal jsem ovšem moc přesvědčivě. Špatná volba na 1. kontrolu mě stála cca 10”, zatím je to ale v pořádku, dotahuju se do kontaktu s čelem závodu. Moje ambice ale potápí špatná volba na 14. kontrolu, kterou umocňuje ještě malý zkrat v půlce postupu – ztrácím 25”. Po výměně mapy začínám trochu tuhnout a závěrečný výšlap od řeky jedu na poslední zbytky sil a dobíhám s pocitem průměrného závodu. Výsledné 7. místo je zase dobrý výsledek, ale moje vnitřní očekávání jsou vyšší. Nezbývá než vypilovat techniku čtení mapy i běhu a zkusit to příště!
[mezičasy sprint] [mapa s postupy]
