První sprintová sezóna už klepe na dveře a když novoty, tak pořádně! Pro někoho je vysokohorská příprava v teple zimní tradicí, ale v našem českém o-rybníčku je to ryba, kterou na obyčejnou návnadu neulovíš..
Návnadou, která ulovila mě je samozřejmě sprintové MS a s tím spojená nutně špičková fyzička. Kde jinde se dozvědět o tréninku světových atletických hvězd než na místě, kam jich mnoho jezdí pravidelně trénovat? Takových míst je po světě více, ale jedním z populárních je právě jihoafrický Dullstroom.
Dullstroom
Jihoafrická republika, provincie Mpumalaga, nadmořská výška cca 2100m n.m., počet obyvatel: 558.
Jedná se o malé městečko, tvořené z 80% bělochy. Mluví se zde napůl anglicky a afrikánsky. Je to atraktivní turistické centrum, kam bohatí jihoafričané jezdí za vyjížďkami na koních, turistikou, ale hlavně za rybolovem – fly fishing. Dullstroom nabízí pro tuto kratochvíli jedny z nejlepších podmínek v JAR. Novodobá historie města se píše od 80. let 19. století, kdy místo osidlovali nizozemští emigranti, kteří nahradili původní kmeny. Při druhé Búrské válce bylo město zničeno, nizozemští osadníci se vrátili do vlasti a následně došlo k obnově roku 1921. Od té doby je město známo hlavně díky svým trout farms (pstruží farmy). Hlavní ulice procházející městem je lemována obchůdky, restauracemi a hotýlky. Zbytek města jsou rodinné domy a vily, které jsou převážně pronajímány turistům a sportovcům. Největší lahůdkou ve všech restauracích je právě pstruh na neomezený počet způsobů. Steaky, které byste v ČR kupovali jen při slavnostní příležitosti, jsou tu za hubičku v super kvalitě, pro místní nic zvláštního.
Hlavní cesta. 
Fly fishing resort. 
Domácí zvířata potkáte všude. 
Africká křižovatka. Kdo pojede první?
Dullstroom má svého mladšího brášku. Ten ho ale výrazně přerostl. Jedná se o vesnici/městečko/gheto Sakhelwe, které je hned vedle a bere se tu téměř veškerá pracovní síla potřebná ve službách. Není se čemu divit, toto městečko má cca 4700 obyvatel a někde se živit musí. Má to i své stinné stránky – kriminalita, nízká životní úroveň, atd. Hned první dávka informací od místních podnikatelů, co zde provozují ubytovací kapacity se týkala bezpečnosti. “Nikdy nenechávejte své věci, hlavně boty, venku. Nikdy nechoďte za tmy po městě, jezděte všude autem. Nebavte se s místními na ulici. Vždy si zatahujte závěsy, ať nikdy nevidí, co máte v pokoji. Schovávejte si své cennosti někam, kde je nikdo nenajde, ideálně pod zámek.” Přišlo nám to přitažené za vlasy, ale našim kamarádům, kteří byli ubytováni na okraji Dulltroomu směrem k Sakhelwe, se to vymstilo. Nejdříve boty a pak elektronika. Návštěva místní policie byla k ničemu, větší šance je, že své věci uvidíte někde v místním bazaru… Největší perličkou je odcizení ortézy na kotník – tu jistě dobře zpeněží.
Okraj Sakhelwe 
Místní mládež vás doprovází skrz vesnici. 
Jako prasata v žitě? Ani moc ne..
Druhou nejtvrdší měnou v okolí jsou běžecké boty. Proto se často kradou a ještě častěji vás o ně místní sociálně slabší občané žádají. Největším expertem je jakýsi Simonin – jeho hláška je vždy stejná: “remember me, Simonin, Simonin, I want your shoes.” Bohužel jeho rádius je neuvěřitelně velký, takže ho potkáte všude v okolí.
Trénink
Asi největšími hvězdami, které toto místo proslavili jsou bratři Ingebritsenové. Není se tedy čemu divit, že sem jezdí spousta Norů a kopíruje jejich tréninkové metody. Zdá se, že aktuálně tyto metody ale kopírují vesměs všichni, kdo sem jezdí trénovat. V podstatě se jedná o jednoduchý systémový trénink, kdy v úterky a čtvrtky běháte dvakrát denně tzv. treshold (např. 6×6′ nebo střídačka 30′ 1:00rychle+0:30klus), v sobotu dopoledne krátké intenzivní kopce + regenerační úseky odpoledne, případně volno. Pondělí, středa a pátek jsou dny, kdy jen nabíháte objem v regeneračním nebo základním tempu, podle toho jak se cítíte. Neděle je vyhrazena dlouhému běhu. Podstatou evropského přístupu je měření laktátu při treshold fázích – ideálně dosahovat hodnot 2 – 2,5 [mmol/l], takže všichni prestižáci, kromě mě, tu mají měřící přístroje a kontrolují jestli své úseky nepřepálili. Osobně si myslím, že z cca 13 rychlých fází, co jsem tu odběhal, jsem jen jednu šel jako treshold. Zbytek jsem prostě přepálil (ale přežil). Těžko zůstávat pozadu, když máte ve skupině borce, kterým často fandíte u televize – F. Ingebritsen, Lewandowski či Holuša. Zkrátka dobrá škola a třeba se to podepíše i na výsledcích. Mé součty za 27 dní tréninku: 612km/52h.
Dullstroom nemá vlastní dráhu, takže všechny treshold tréninky (nebo prostě intervaly) se běhají na jedné prašné cestě, která je dostatečně široká a víceméně rovná (cca 1,5km, pak už začínají kopečky a tam se odváží jen málo atletů 🙂 ). Nachází se cca 20′ jízdy autem od města. Problém nastává ve chvíli, kdy zaprší. Cesta se promění v bahnitou kluzkou dráhu, kde srdce orienťáka poskočí nadšením, ale pohledy ostatních zahalí stíny. Další běhy se dají absolvovat v okolí Dullstroomu, kde se výhradně běhá po cestě, která vede podél železnice, a tak na opakované běhy právě zde už musí být člověk řádně otupělý..
Pramení ze Crocodile river. 
Nejčastější tréninková cesta. 
Pastviny v okolí.
Počasí je zde velmi proměnlivé. Střídají se pěkné dny s vysokými teplotami, dny s velkými bouřkami a pak jsou tu i dny, kdy je celé okolí ponořeno do oblačnosti, je zima a pořád mírně prší. Za těchto posledních podmínek se všechny cesty mění v bahnité lázně, a tak jsem docela litoval, že jsem si nepřibalil špuntové boty.
V JAR můžete potkat spoustu zajímavých živočichů. Samozřejmě ty největší a nejznámější potkáte jen v národním parku. Na pastvinách v okolí Dullstroomu můžete vidět různé druhy antilop, pakoně, pštrosy nebo třeba zebry, jak se mísí s tradičními hospodářskými zvířaty. Menší živočichy pak potkáte všude kolem – různé ptactvo, obojživelníky nebo hady.
Velké hady jsem potkal dva (malých hadů délky 20cm potkáte denně několik, ale téměř vždy dělají, že tam nejsou a sotva si jich všimnete). První byl pravděpodobně škrtič a hodně rychle zmizel z cesty, což byl jen takový průměrný zážitek. Setkání s hadem č. 2 bylo však mnohem dramatičtější! Mám zrovna dobrý den, cítím formu a dávám si do těla. Říkám si, že si oběhnu místní MTB trail, je to totiž moc pěkná pěšinka, která se kroutí skrz les, remízky a louky, prostě ideální pro orienťáka. Až téměř v euforii ukrajuji kilometry ze svého okruhu, a tak moje ostražitost klesá na minimum a v hlavě mám jen kadenci a pravidelný dech. Blíží se kratší výběh, kde se pěšina zase noří zpět do lesa. Svým funěním a dusotem jsem vyplašil hejno ptáků a můj pohled je provází na cestě do výšin.. Periferně však zahlédnu něco, co do zažitého obrazu nepatří. Zastíněná hnědá pěšina se zbarvuje do žluta a navíc se mezi kořeny něco velmi rychle hnulo. Hadí tělo připravené k obraně, stažené do pozice z které může provést svůj smrtící výpad. Kobra! Její rozšířený žlutý krk byl jasným znamením, že bych si pro své kroky měl vybrat jiný směr. Hned jsem uskočil zpět a uctivě se vzdálil. Od velkých nepříjemností mě dělilo asi půl metru. Teď už jen rychle oddechuji, klepou se mi kolena, ale zároveň uchvácen pozoruji chování hada. Ten se téměř hned zase vrátil do své neviditelné podoby mezi kořeny a čekal, co udělám já. Kobra černá je opravdu černá. Sotva vidím, co se děje, jak se schovává mezi kořeny, takže se trochu přiblížím a hned dostávám znamení, abych si dával pozor, její krk se znovu rozšiřuje a to i když není ve vzpřímené pozici. Chvíli se takto přetahujeme o nadvládu nad pěšinou, nakonec moudřejší ustoupí a já můžu běžet dál!
I když všechna velká atletická jména, která tu můžete potkat, zní opravdu věhlasně, nejsou to ale světoví rekordmani (nepočítaje rekordy mládežnické nebo juniorské). Všechny v Dullstroomu převyšuje a to doslova, jeden jediný! Držitel světového rekordu v sezení v barelu na sloupu. 🙂 Jakkoliv to zní neuvěřitelně, je to tak a v současné době se snaží svůj vlastní rekord z roku 97 vylepšit – tedy vydržet v sudu déle než 67 dní!
Info tabule. 
Sloup.
Sečteno a podtrženo, JAR nabízí kvalitní tréninkové podmínky přes zimní období. Člověk se ale musí připravit na trochu jiný svět než jaký zná z domu. Naběhané kilometry se jistě v sezóně zúročí, ale je to jen jedna strana orienťácké mince, protože mapové tréninky v JAR sice absolvovat můžete, ale jen v omezené míře. Takže teď hurá na 4 dny domů a znovu vyrazit na soustředění směr Madrid…
Návštěva v místní škole. 
Byl čas i na kvalitní gastronomii. 
Oblíbená asfaltka. 
když nepřeje počasí. 
Cobra loop. 
#kvaallife
Díky za kvalitní SPAM!