Podzimní setrvačnost už ztratila svou kinetickou energii. Poslední otočky mechanismu, které využily zbytky akumulované energie, se zastavily na finále SP ve švýcarském Aarau. Po MS se ale událo více akcí, které by snad zasloužili zmínit a které mi otvírají nové obzory.
VolumeUp – Když Radek Novotný píše, že na individuální medaile z MS mohou pomýšlet pouze profíci, bylo na čase posunout své působení výše zmíněným směrem. Řekl bych, že je to sen každého sportovce, najít si sponzora, který do něj investuje peníze, ale musí to mít dobrý základ, tak aby byla následná spolupráce čistě pragmatická – být profík s nulovým ohodnocením připomíná přísloví o vlku a koze. Tohle ovšem není můj případ. Těším se na další spolupráci a díky VolumeUpu si mohu dovolit dočasně pověsit na hřebík mapování a trénovat opravdu na 100% celou sezonu.
Mapování – Poslední projekt je pro mě mapa na áčka, které pořádá Severka příští rok na jaře. Pokud se rádi brodíte v borůvčí, případně máte rádi kamenné hromadnice typické pro sudetské terény, určitě to bude závod pro vás.
Klasická trat– Velké plány na MČR jsem si vymyslel už na začátku sezony, proč taky ne? Terén s ideální náročností pro mé běžecké schopnosti. Proti se ale postavila obyčejná senilita. Přece jenom už nejsem nejmladší a tak se dá určitě očekávat, že se takové přehmaty budou opakovat čím dál víc. Stalo se, že jsem si naplánoval 2 akce na stejný víkend, ale až do čtvrtka před MČR jsem o tom netušil. Když mi volal manažer týmu Trek-VolumeUp, že se uvidíme v sobotu v Litovli na BobrCupu, byl jsem velmi překvapen. Prioritu ale dostal BobrCup, protože je potřeba taky sponzorům vyjít vstříc. Ve výsledku to znamenalo, pěkné proběhnutí v sobotu na BobrCupu a nedělní výklus na mapě ze semifinále MČR, ale hlavně mi zůstala jen poslední možnost, zaběhnout si letos nějaký závodní long na finále SP. To mi ale rozmlouval Kauč a chtěl, abych se soustředil na SP jen na sprintové disciplíny. Letošní sezona je tímhle zlomová – poprvé jsem neběžel žádný long (nepočítám poslední úsek na 10mile). Rozhodně jsem to tak nezamýšlel, ale náhoda to tak chtěla.
Štafety – Ve složení Vaša, Víčko a já jsme se dlouhá léta pokoušeli proniknout na bednu na mistrovství štafet, bohužel máme v tohle složení umístění jen na velké bedně – od roku 2010 (bez ročníku 2012) je to 6., 5., 6., 6., 4., 6. Nejednou chybělo jen málo na medaili, ale to je sport. Jediné, čím se můžeme pyšnit je vítězství v českém poháru štafet 2010, což není zase tak málo. Brácha je příští rok už veterán a je potřeba dát šanci mladším a dravým závodníkům – já a Víčko jsme neřekli poslední slovo a posila týmu se chystá!
Finále Světového poháru – Na sprintové štafety jsem nastoupil bez větší teoretické přípravy a hned 1. kontrola mě vytrestala – chyba cca na 35-40s. To byl hezký začátek a jasný impuls pro akutní ukončení sezony. Už to neběhá jako v létě, holt když člověk netrénuje od MS a věnuje se i jiným činnostem, nemůže očekávat zázraky. Zázraky se ale dějí, což potvrzuje výsledek z nedělního sprintu. Nepodcenili jsme průzkum terénu, z čehož jsem dokázal chytře vytěžit na několika postupech. Na 13. kontrole jsem sice neudržel nervy na uzdě a po paměti naběhl za průchodem do špatného směru – chyba na cca 5″ + lehčí zmatek po oražení a zase odběh špatným směrem – 3″ ztráta na nejlepší mezičas. V nabité konkurenci to znamená propad z medailové pozice mimo velkou bednu. Další ztráta mě čekala na 18. kontrole – 7″ na nejlepší mezičas. Pustil jsem se na zteč s hustníčkem o šířce 2m, který vypadal překonatelně. Byl totiž na nejkratší spojnici ke kontrole a navíc v něm měla být mezera, kterou jsem původně chtěl proběhnout, ale byla vyplněna kontejnery na odpad, takže proto jsem zvolil frontální atak na hustník. Jeho obrana byla ale neprostupná, linie ostnatého drátu uvnitř mě vrátila zpět. Nezbylo než parkourově překonat konťasy a pokračovat dál. Těch 15″ by stačilo na 3. místo. To jsem před závodem vůbec nečekal, že bych se mohl vyhecovat až k takovému tempu. Zázrak, nebo působení nakopávače VolumeUp?
Osobáky letošní sezony – Rok 2016 byl pro mě na mnoha frontách zlomový. Začal jsem osobákem na 3km, zaběhl si nejlepší výsledek na MS na sprintu i middlu, v celkovém pořadí Světového poháru jsem nikdy nebyl lepší než 13., ve sprintovém ranku nikdy lepší než 7. a pořád mám pocit, že to může jít lépe. Nová sezóno už se těším!